Když váha neříká celou pravdu

Už nějakou dobu si na váhu úmyslně nestoupám, a to především kvůli mé psychické pohodě. Proč? Protože i když jím správně a cvičím hodně, připadá mi spíše, že se má snaha přepočítává na kila. Nebylo by na tom nic hrozného, kdyby ta kila nešla do plusu.

Největší chuť na vážení jsem měla vždy druhý den po cvičení, jelikož jsem si já bláhová myslela: kdy jindy budu vážit méně, než po náročném fyzickém výkonu? Opak je však v tom případě pravdou.

Můj příběh s hubnutím je dlouhý a vydal by na několik desítek stránek. Byl plný hloupých diet, cest i necest, které se původně jevily jako schůdné, ale nakonec se ukázaly být slepými. Ve zkratce: začala jsem cvičit a z váhy 48 kg jsem se dostala na… ani se mi to nechce psát, ale je to více jak 10 kg, dvan… patnáct kilo, jo, tak je to venku.

Asi si umíte představit, jaký šok a stres to pro mě byl, sledovat váhu, která šla strmě nahoru, zatímco já jsem chtěla, aby šla dolů a všem kolem mě váha dolů opravdu šla, jen moje tělo přijímalo kila jako vyprahlá země vodu. Tak se možná po letech hladovění cítilo a tak mi to všechno začalo vracet i s úroky… to jsem si alespoň myslela. Nicméně, vyšší číslo na váze ještě neznamená, že tučníte, zvláště když cvičíte a dodržujete správný jídelníček. Ale není to jen jídelníček a cvičení, co je k vysněnému tělu třeba.

Retence vody po cvičení

Věděli jste, že vám může voda zvednout váhu až o 5 a více kg? Ano, voda má velký vliv na číslo, které se vám ukáže poté, co stoupnete na mincíř. Voda se na váze člověka podepisuje z 60 až 90 %. Právě kvůli krátkodobému odvodnění jsou diuretika tak oblíbená. Pohnou jen s vaší váhou tím, že z těla odvedou vodu. Ale jen na krátko a kompozici vašeho těla to nijak jinak neovlivní.

Důvodem, proč vážíme po cvičení víc je dočasný zánět, který v těle vzniká právě při cvičení, při němž dochází k potrhání svalových vláken. Tomuto procesu se říká mikrotrauma, a to je mimo jiné to, proč vás po cvičení všechno bolí. Vaše tělo se snaží vyléčit tato potrhání tím, že vytvoří nová silnější vlákna.

To je to, díky čemuž jste silnější a vypadáte více fit. Není to nic jiného než jedna část procesu, které se říká adaptace. Velmi zjednodušeně řečeno: aby tělo vlákna opravilo, uvolňuje látky, kterým se říká zánětlivé mediátory, které mimo jiné do těla přivedou léčivé bílé krvinky a otevřou cévy, které pak vyloučí nečistoty a toxiny. Ta kapalina potřebná pro tento proces něco váží, a právě to se na váze promítne.

Svaly nejsou těžší než tuk

Jedno kilo svalů váží stejně jako jedno kilo tuků. Je to jako záludná otázka pro děti: Co váží víc? Kilo peří nebo kilo železa? Anebo: Na pasece se pase bílý kůň, jakou barvu má? Možná byste se divili, kolik lidí je schopno říct, že kilo železa váží víc než kilo peří a že ten kůň na pasece měl černou barvu. A stejně tak hodně lidí řekne při pohledu na váhu, že svaly jsou těžší než tuk. Myslí to však tak, že objem svalu je těžší, než stejný objem tuku.

Když začnete cvičením měnit svou tělesnou kompozici tím, že vytvoříte více svalové hmoty a snížíte podíl tuku, vaše váha velmi pravděpodobně vzroste, zatímco procento tuku se sníží. Tyto změny se však dějí v řádech týdnů a měsíců (ne hodin nebo dnů).

Velká stehna, aneb když se svaly vytváří rychleji, než tuk mizí

Dalším důvodem, proč vážíte hodně, může být to, že se vám svaly vytváří rychleji, než stačíte ztrácet tuk. Hodně žen, včetně mě, bylo nebo stále je frustrováno z velkých stehen, poté, co začaly cvičit. Mými nejoblíbenějšími cviky na spodní část těla jsou sumo mrtvé tahy a dřepy, což jde nejen pěkně do zadku, ale i do stehen.

A stehna rostou a rostou. Nejdříve jsem se stresovala s krejčovským metrem a pozorovala, jak centimetr po centimetru má stehna nabírají na objemu. Nakonec jsem se rozhodla metr zahodit, jelikož jsem zjistila, že se mi stehna zvětšují především kvůli svalům pod tukovou tkání a že svaly tak tuk vytlačují, což dělá nohy hodně velké.

Jaké je řešení?

Vydržet. Chce to trpělivost. A zahodit krejčovský metr, protože ten vás jen stresuje. Když vydržíte, velké nohy zmizí a namísto nich se budete těšit z pěkně tvarovaných stehen.

Váha vám toho moc moudrého neřekne

Spíše vás demotivuje. Váha je pochopitelně jedním ze základních pomůcek jak změřit svůj fitness progres, ale rozhodně není jediným. Váha vám neřekne, kolik % ve vašem těle zaujímá tuk a kolik svaly. Stejně tak vám neřekne, že vaše svaly natáhly 4 kg vody a že to není tuk, což jsou časté černé scénáře mnoha z lidí toužící po zlepšení postavy. Často se lidé potom trestají ubíráním na jídle, jehož je často i tak málo, což vede do velmi začarovaného a bludného kruhu.

Tím, že na váze ztratíte pár kilo, to ještě neznamená, že jste víc fit, to zkrátka znamená, že jste lehčí, což v zásadě o ničem nevypovídá. Jestliže cvičíte a nabíráte na váze, to možná jen znamená, že vaše snažení v posilovně přináší své plody.

Příliš stresu a málo spánku

To je můj obrovský problém. Spánek. Především ve dny, kdy jsem cvičila, se mi nedařilo usnout. Tělo je unavené a spalo by jako dřevo, ale mozek ne a ne usnout, pořád to v něm pracuje, přemýšlí a přehodnocuje. Oči jsou těžké a pálí, ale spánek nepřichází a nepřichází. Vím, kde je problém. Málo jídla a přetrénování. Mnohem lépe snáším silový trénink než HIIT nebo kardio, které když si dám po práci, což je tak okolo 17. hodiny, mi zajistí, že neusnu. Kam se na HIIT a kardio hrabou energetické nápoje.

Není stres jako stres.

Stres je součástí adaptace, a tento stres je žádoucí. Musíte však dodržovat jídelníček, dostatečně odpočívat a regenerovat. Takový stres vás posílí proti dalšímu stresu.

Nicméně, jestliže se stresujete i v práci, doma a pak se ještě stresujete ze cvičení anebo cvičíte příliš mnoho, cvičení negativně přispěje už tak k celkové vysoké stresové náloži a jeho vliv nebude žádoucí.

Příklad: Jestliže pracujete dvanáct a více hodin denně, dáte si každý večer nějaký ten alkoholický nápoj, kouříte, spíte méně než sedm hodin, máte nějaké chronické zdravotní obtíže, jíte průmyslově zpracované potraviny (junk food) a máte nadváhu, cvičení vám nepomůže a může dokonce způsobit příbytek váhy, jelikož a protože:

• Zánětlivý proces nepokročí do pozdější fáze hojení a to může skončit chronickým zánětem celého těla.
• Zvýší se uvolňování stresového hormonu kortizolu, který na oplátku může způsobit nahromadění tuku, a to především v oblasti břicha.

Nevzdávejte to

I když vám lidé budou říkat, že mohutníte, že se z vás (ženy) stávají chlapi, že máte obří stehna, že hodně jíte a že byste měli přestat tolik jíst, nepropadejte panice a začněte racionálně uvažovat. V prvé řadě se podívejte na člověka, který vám takto „dobře“ radí.

Můj boj

Také mi to jeden člověk říkal, člověk, který sám měl nadváhu, člověk, jehož názorům jsem přikládala velkou váhu. Při mé váze 48 kg a výšce 164 cm jsem za den snědla cca 500 kcal. Tyto kalorie jsem přijímala především z rostlinných zdrojů a vůbec jsem neřešila poměr bílkovin, sacharidů a tuků. Zkrátka, jedla jsem moc málo a zdaleka tento příjem nepokrýval hodnotu mého bazálního metabolismu. Tělo strádalo. Do toho jsem se mučila během, který bytostně nenávidím, ale chtěla jsem hubnout. Jenomže jsem už nehubla. Neměla jsem skoro žádné svaly, žádný zadek, jen nějaký ten tuk, který se mě držel jako klíště. Když jsem běhala, každou noc jsem trpěla nespavostí = to je přesně to, o čem jsem psala výše.

Bála jsem se prostě najíst. Skok z 500 kcal za den na cca 1400 kcal byl obrovský, to nepopírám. A stejně jsem hodnotu okolo 1400 nedodržovala a instinktivně jedla vždy méně. A stejně mi to k zhubnutí nepomohlo. Omezovala jsem sacharidy a jejich příjem jsem měla v průměru okolo hodnoty 143 g na den, a co jsem z toho měla? Nespavost. Zase. Takže jsem zvedla podíl sacharidů a spolu s tím pochopitelně šel ruku v ruce i vyšší kalorický příjem. A? Vyhovuje mi to tak víc. I když nepatrně, přijde mi, že se ledy hnuly. Vždy, když špatně (málo) jím, poznám to na spánku – buď usnu až ve 3 hodiny ráno, nebo je hrozně nekvalitní a ráno jsem jak po opici. Snažím se cvičit 4x týdně silový trénink a vždy, když to se cvičením přepálím, odstůňu to.

Všechno se vším souvisí

Ať už hubnutí nebo budování svalové hmoty, je to všechno holistický proces – nemůžete čekat, že když budete jen cvičit a jíst co se vám zlíbí, že zhubnete. Nebo jak já – že budu cvičit a jíst správné potraviny, že zhubnu. Nezhubnu. Potřebuji k tomu ještě dostatek spánku, který si ale nepřivodím, když budu jíst málo sacharidů, kterých se lidé tak často bojí. A jestliže se tím vším budu stresovat, nebude mě to těšit a když na sebe výsledky nechají dlouho čekat kvůli tomu všemu, bude mě to stresovat ještě víc. 

Radujte se i z maličkých krůčků a snažte se si tento proces užívat, pak to všechno půjde snáz. Uvidíte 🙂