Přečetla jsem za vás: Život bez pšenice


spike-8740_1920

Je až s podivem, že lidé dříve netrpěli tolik obezitou, jako je tomu nyní. Ženy v 60. letech vlastně ani necvičily, protože se tato činnost pokládala za neslušnou. Mnoho lidí dnes ale sportuje a přesto trpí nadváhou. Jak to? Lidé nejsou tlustí díky tuku nebo cukru, hlavní podíl viny na našich pneumatikách nese totiž dnešní pšenice.

Info

Pšenice dnes nakrmí tisíce

Pšenice dnešní doby je díky genetickému inženýrství na hony vzdálená té z padesátých let minulého století. Ano, pšenice, stejně tak jako všechno kolem nás, se postupně a přirozeným způsobem vyvíjí. U pšenice však došlo k zlomu před padesáti lety, kdy bylo zapotřebí větších zisků z produkce pšenice. Podařilo se? Zajisté! A to až desetkrát víc na akr! Také bylo zapotřebí, aby byla plodina odolná vůči suchu, plísním a jiným patogenům. Na takový zázrak je i příroda krátká. Jedině člověk dokáže cokoli si zamane a s pšenicí tomu bylo nejinak. Dnešní pšenice je ovšem závislá na péči člověka, paradoxně by v přírodě bez jeho pomoci přežít totiž nedokázala.

Úplně první odrůda pšenice se nazývala einkorn, která rostla divoce na rozlehlých pláních někdy okolo roku 8500 před naším letopočtem. Dnešní pšenice se nazývá Triticum aestivum, ale také Triticum durum (na těstoviny) či Triticum compactum (na cukrářské výrobky). Jejím zásadním problémem je, že třebaže došlo k velmi zásadním změnám v její genetické struktuře, neproběhly žádné bezpečnostní testy ani na lidech, ani na zvířatech.

Jaké účinky má vlastně pšenice na náš organismus?

  • stimuluje chuť k jídlu
  • působí na nás exorfiny, které fungují rušivě na mozek
  • zvyšuje hladinu krevního cukru, který spouští cykly, kdy se nasycenost rychle střídá se zvýšenou chutí k jídlu
  • způsobuje proces glykace, který urychluje stárnutí a nemoci
  • způsobuje celiakii, neurologická onemocnění, cukrovku, srdeční choroby, artritidu, vyrážky a schizofrenii

Vyloučení pšenice z jídelníčku má obrovské přínosy pro zdraví!

Vysazením pšenice z jídelníčku se během několika málo měsíců zbavíte vypouklého a převislého břicha, rapidně vám poklesne váha – velmi často se jedná o 15 – 25 kg.

Účinky pšenice jsou nejvíce patrné na břiše. Už jste určitě někdy slyšeli anebo dokonce sami použili slovní spojení „pivní mozol“. Mají ho nejen pánové, kteří mají rádi pivo, ale také maminky, které ovšem také mohou mít rády pivo. Ale co děti s pivním mozolem? Mají také rády pivo? To zřejmě ne, viďte? V tom případě musí jít o něco jiného. Ale o co? Přesně tak! Je to pšenice. Takže je to co? Přeci pšeničné břicho. To už dává smysl.

Pšeničné břicho je výsledkem dlouholeté konzumace jídel, která vyvolávají produkci inzulínu, tedy hormonu, který je za ukládání tuku zodpovědný. S tímto tukem však není žádná legrace. Jedná se totiž o útrobní tuk, který má zánětlivé účinky. V těle si nejsou všechny tuky rovny, ten útrobní je zkrátka pro naše zdraví nejhorší. Je to časovaná bomba. Dokonce mužům díky estrogenu, který útrobní tuk produkuje, mohou narůstat prsa.

I ženám se díky pšenici zvyšuje produkce estrogenu. Však coby ne, vždyť to není na škodu, jsou to ženské hormony, říkáte si možná. Jenomže vysoký podíl estrogenu v ženském těle zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Ženy se tak dostávají až do 4x vyššího rizika vzniku rakoviny prsu.

Muži mají normálně jen velmi nízkou hladinu estrogenu v těle, a právě proto je sebemenší výkyv na jejich těle ihned patrný. Dokonce útrobní tuk až 7x zvyšuje hladinu prolaktinu, hormonu, který stimuluje laktaci – tvorbu mléka, ano, čtete správně.

Pšenice jako taková by se dala možná přejít, kdyby se jednalo pouze o estetickou stránku našeho já. Není tomu ale bohužel tak. Pšenice dokáže proniknout velmi hluboko do každičkého našeho orgánu – jater, srdce, štítné žlázy či mozku.

A co dělá pšenice s naší váhou?

Všechno to souvisí s glykemickým indexem. Pozoruhodné je, že celozrnný pšeničný chléb zvyšuje krevní cukr víc než stolní cukr. Glykemický index bílého chleba je 69, celozrnného 72 a cukru 59. Glykemický index takové tyčinky Snickers je 41. Jak to vlastně všechno probíhá? Hormon inzulín umožňuje vstup glukózy do našich buněk a mění ji na tuk. Čím vyšší je hladina glukózy v krvi, tím vyšší je hladina inzulínu a víc tuku se také uloží.

Možná byste si ani nepomyslili, ale z takové omelety o třech vajíčkách vám nepřibude ani gram tělesného tuku. Dejte si ale krajíček pšeničného chleba a hladina glukózy vám vystřelí do závratných výšin a spustí se cyklus, kdy sytost střídá hlad.

Když se vysoká hladina cukru spouští opakovaně a často, přibývá i více tuku, který je nejvíce znatelný v břišní oblasti. Čím je břicho větší, tím hůř reagujete na inzulín, protože útrobní tuk má spojitost se špatnou obranou na inzulín, a proto vyžaduje stále vyšší hladiny inzulínu. Když slinivka ztratí schopnost produkovat dostatek inzulínu, ocitneme se ve zlověstných spárech cukrovky. Tuk se začne ukládat ve vnitřních orgánech, z čehož poté vzniknou tučná játra, ledviny, slinivka, srdce tlusté i tenké střevo a nám velmi známý povrchový projev – pšeničné břicho.

Když vysadíte z jídelníčku pšenici, dokážete zhubnout opravdu velmi mnoho kilogramů. Výjimkou není i 5 kg za pouhých 14 dnů. Tuk se bude rozpouštět jako máslo.

Tmavé pečivo je přeci zdravé!

To bych snad ani netvrdila! Myslíte si, že když je pro nás něco špatné (bílá mouka) a nahradíme to něčím méně špatným (celozrnná pšenice), tak velké množství této náhrady je pro nás přínosem? To víte, že nikoli. Ono to s tím tmavým pečivem až tak slavné není.

Lepek

Nedílnou součástí pšeničné mouky je lepek, neboli gluten. Co to ale vlastně  lepek je? Lepek je taková proteinová směs, díky níž je těsto krásně pružné a dobře kyne, čím více lepku mouka obsahuje, tím jsou tyto vlastnosti lepší. Abyste si lepek dokázali představit, uhněťte z mouky kuličku a omývejte ji pod tekoucí vodou. Uvidíte, jak se budou odplavovat škroby a vláknina, to co z toho zůstane, je lepek. Lepek je vlastně takové lepidlo.

Krom lepku číhají v pšeničné mouce proteiny jako albuminy, prolaminy či globuliny, které chrání pšenici před patogeny.

Celiakii, neboli nesnášenlivost lepku způsobuje pšeničný lepkový protein alfa-gliadin, vyvolávající imunitní reakci, jenž způsobuje zánět tenkého střeva, který se projevuje až ochromujícími křečemi v břiše a průjmem. Léčba je přitom velmi jednoduchá, stačí lepek ze stravy pouze vysadit.

Lepek je tak agresivní látka, která celiakovi zničí střevní výstelku, která se ovšem po jeho vysazení zregeneruje a začne pracovat tak, jak má – vstřebávat vitamíny, minerály a kalorie a pacient začne konečně přibývat na váze.

Existuje však jeden drobný problém. Není až tak snadné se pšenice zbavit, mnoho lidí je na ní totiž závislých. Když se lidé náhle rozžehnají s pšenicí, až 30 % z nich zažívá abstinenční příznaky, které se projevují těmito způsoby:

  • extrémní únava
  • roztěkané myšlení
  • podrážděnost
  • neschopnost fungovat v práci či ve škole
  • deprese

Pšenice je zkrátka chuťový stimulant, který nás nutí chtít víc a víc. Za to, že máte nezvladatelnou touhu po jídle, nemůže však lepek, ale exorfiny, tedy rozpadový produkt lepku.

Abstinenční příznaky

Jak jsme si už výše pověděli, přibližně 30 % těch, kteří pšenici ze svého jídelníčku vysadí, zažívají abstinenční příznaky. Jedná se ve velké většině o lidi, kteří den co den pojídali preclíky, krekry či chleba. Prožívají velmi podobné stavy jako u nikotinového absťáku. Někdo po vysazení může pociťovat únavu, rozplizlé myšlení, podrážděnost, špatnou náladu či smutek.

Důležité je jíst! Když totiž v abstinenčním období vynecháte svačinu nebo oběd, přijde na vás stres – chvění, nervozita, únava, bolest hlavy a velmi intenzivní touha po jídle. Metabolismus se stal zkrátka po tolika letech závislým na stabilním přísunu lehce vstřebatelných cukrů. Když tělu tyto zdroje cukrů odepřete, musí začít spalovat mastné kyseliny a než se tento proces spustí, může to trvat i několik dní. Tento krok je však naprosto nezbytný při přechodu od ukládání tuků k jejich mobilizaci a odebírání útrobního tuku z pšeničného břicha.

Zajímavým projevem pšeničného absťáku je neschopnost cvičit, která trvá až pět dní. Zatímco abstinující kuřáci i po měsíci při představě cigarety pořád lezou po zdi, většina pšenkožroutů se už po jednom týdnu cítí mnohem lépe.

I když bude tělo zpočátku bojovat a bude po pšenici toužit, velmi rychle si na bezpšeničný stav zvykne. Když ji po několika měsících zkusíte opět do svého jídelníčku zavést, možná se setkáte s řadou nežádoucích účinků, jako jsou bolesti kloubů, astma či gastrointestinální potíže, které se velmi často podobají akutní otravě jídlem (jako byste například snědli zkažené maso)

wheat-995055_1280Celiakie

Stupeň přecitlivělosti na lepek se u každého celiaka však liší a přibližně 1 % populace nesnese pšeničný lepek ani v minimálním množství. Jestliže se do trávícího traktu tolik nemocnému člověku dostane lepek, rozleptá mu střevní výstelku tenkého střeva. Porušenou střevní výstelkou se složky pšenice dostanou do míst, kde nemají co pohledávat, jako je například krevní řečiště.

Stěžejní je nemoc rozeznat. Budete se divit, ale mnohdy lékařům trvá až několik let (v průměru 11 let), než přijdou na to, že neustále hubnoucí pacient trpící průjmy, má ve skutečnosti celiakii. Anebo ještě hůř, nepřijdou na to vůbec. Nejhorší na tom všem je, že rakovina je velmi častým vyústěním celiakie. U příbuzných celiaků se dokonce vyskytuje zvýšené riziko rozvinutí celiakie.

Mnoho tváří celiakie

Celiak často trpí až neuvěřitelnou podvýživou, protože velmi špatně vstřebává živiny a kalorie. To ale není všechno. Celiakii můžete mít, když vás trápí křeče v břiše, průjem, anémie, migréna, artritida, neplodnost, malý vzrůst, neurologické symptomy, deprese či chronická únava.

Tlustí celiaci

Trendem posledních zhruba třiceti let je však obezita celiaků. Jak je to možné, ptáte se? Mohou za to bezlepkové potraviny, které se snaží nahradit pšeničné produkty, na které jsme si za ta léta tolik přivykli. Kde je ale ten problém? Vždyť pšenice v těchto produktech není! Ano není, nicméně pšeničná mouka se zase jenom nahradí kukuřičným, rýžovým, bramborovým či maniokovým škrobem. Ano, bezlepkové potraviny sice nespouštějí stejné imunitní či neurologické reakce jako lepek, ale pořád se po nich tloustne, protože zvyšují glykemický index dokonce víc, než pšeničné produkty. Právě tyto bezlepkové potraviny snažící se imitovat pšeničné, jsou jedním z vysvětlení, proč celiaci přibírají na váze.

Chcete-li tedy zhubnout, rozhodně nejezte tyto bezlepkové potraviny, protože po nich přiberete na váze, nejsou ani tak dobré a navíc jsou velmi drahé.

Nezoufejte

Celiakie není nemoc za trest. Je to jen jiná cesta, jiný a lepší směr stravování a uvažování. Lidé trpící celiakií si mnohem více cení jídla, které jedí a více si jej vychutnávají. Celiaci, na rozdíl od ostatních, svého nepřítele velmi dobře znají, vědí co od něj očekávat, a proto se mu vyhýbají. Ti, kteří nevědí, že se jim celiakie pověsila za krk, jsou na tom o dost hůře, nemyslíte?

Cukrovka a pšenice jsou kamarádi do deště

Cožpak chcete mít vysoký krevní cukr, mít nespoutanou chuť přežírat se a dostat se tak až na metu zvanou cukrovka? Cukrovka je přitom ve velkém procentu případů způsobena právě stravou. Pšenice a cukrovka jsou z historického hlediska dlouholetými partnery. Kde byla cukrovka, tam byla pšenice a kde byla pšenice, tam byla i cukrovka! Historicky vzato byla cukrovka nemocí privilegovaných, kteří nemuseli ani hnout prstem a i tak měli plné talíře. Takový Jindřich VIII., byl tolik tlustý a nemocný cukrovkou, protože se večer co večer přecpával na bohatých hostinách a všechno to zajídal bochníky chleba, marcipánem a žízeň hasil pivem. Teprve až v druhé polovině 19. století se cukrovka dostala mezi prosté dělníky díky stolnímu cukru.

Podle WHO mělo v roce 2014 celých 9 % lidí nad 18 let cukrovku. Přitom v roce 2012 na ni zemřelo 1,5 milionů lidí.

Možná si někteří cukrovkáři řeknou – „A vida, tak v tom nejsem sám“, což vám možná trochu po stránce psychické pomůže, ale bohužel to nefunguje. Tato nemoc neznamená pouze tloušťku a povinnost pravidelně pojídat léky. Cukrovka má mnoho dveří a za těmi dveřmi číhají hrůzostrašné noční můry, jako je selhávání ledvin, kdy až k 40 % případům všech selhání ledvin dochází právě v důsledku cukrovky. Amputace končetin číhá zase za tamtěmi dveřmi.

children-704450_1920Čím více pšenice, tím méně mládí

Chceme mít rychlý internet, rychlé auto, chceme být rychle doma, ale nechceme rychle stárnout. Ale i tak stárneme, i když nechceme. Někdo rychleji, někdo pomaleji a někdo jako by nestárl vůbec. Někdy prostě biologické hodiny předchází ty chronologické a někdy je tomu naopak. Tak to zkrátka chodí, tak tomu zkrátka u pšenice je.

Víte co znamená AGE? Jedná se o zkratku Advanced Glycation End Products, což je velmi příhodné. Jde o látky, které vytvrzují naše tepny (ateroskleróza), zakalují čočky (oční zákal) a narušují neuronové vazby v mozku (demence). Čím starší jsme, tím větším množstvím AGE látek disponujeme – jsou ve všech orgánech a některé dokážeme spatřit pouhým okem – jsou to vrásky, ochablá kůže, zakalené oči a tak podobně.

AGE látky jsou nevyužitelné odpady, které se postupně hromadí a způsobují rozkládání tkání – nejde je spalovat, nejde z nich získat energii, prostě nic. Krom toho, že k ničemu nejsou, snižují schopnost ledvin filtrovat krev, odstraňovat odpad, zachovávat bílkoviny, způsobují kornatění tepen, tvorbu arteriosklerotického plátu, způsobují ztuhlost kloubů a zhoršují stav chrupavek v kolenou, kyčlích a mozkové buňky ztrácí na funkčnosti.

Některé AGE látky vstupují do těla přímo prostřednictvím jídla a jiné jsou vedlejšími produkty vysoké hladiny krevního cukru (glukózy). Když strávíme jídlo, jímž se zvedne krevní glukóza, začnou její molekuly vstupovat do reakce s různými proteiny, z čehož vzniknou různé glukózovo-proteinové kombinace, které se označují jako AGE látky.

Když už se někde AGE látky vytvoří, nejde je zničit. Čím vyšší hladina krevní glukózy je, tím více AGE látek se nahromadí a o to rychleji bude postupovat proces stárnutí.

Kromě diabetesu mají AGE látky na svědomí tato onemocnění:

  • onemocnění ledvin
  • ateroskleróza
  • demence
  • rakovina (především slinivky, prsou, plic, tračníku a prostaty)
  • poruchy erekce
  • oční onemocnění

AGE látky se samozřejmě hromadí i v tělech nediabetiků a navíc vedle 25,8 milionů amerických diabetiků žije ještě 79 milionů prediabetiků, což je už velmi vysoké číslo.

Krevní cukr zvyšují všechny uhlohydráty – ovoce, gumové bonbóny, čokoláda, cereálie a především všechny pšeničné produkty, které zvyšují krevní cukr nejvíc a tím urychlují příznaky stárnutí. Krevní cukr nezvyšují vejce, syrové ořechy, ani olivový olej či maso.

Pšenice a mozek

brain-954816_1920Pšenice má na mozek podobné účinky jako opitáty – vyvolávají je polypeptidové exorfiny, které přijdou a pak zase odejdou. Tyto exorfiny navádějí náš mozek, aby chtěl pojídat další a další jídlo. To je to, proč neustále saháte po jídle a pořád nemáte dost. Když ale přestanete jíst pšenici, mozek se srovná a chutě zcela odezní.

Závažnější však je, že pšenice ovlivňuje i mozkovou tkáň – ne pouze myšlenky a naše chování, ale i další nervové struktury, které můžeme na sobě pozorovat v podobě špatné koordinace, inkontinence, ale i jako demence či záchvatů.

Postiženou nervovou soustavu má 10 – 22,5 % lidí s celiakií. Pšeničný lepek je původcem onemocnění nazývaného cerebelární ataxie, které lidem znemožňuje normálně se pohybovat, neudrží rovnováhu a nemají kontrolu nad svými pohyby. Tyto funkce jsou řízeny částí mozku, která se nazývá cerebellum, neboli mozeček. Neurolog na toto onemocnění nepředepíše léčbu, protože žádnou zatím nikdo nevymyslel. Namísto toho dostane postižený chodítko a předepíší mu plenky pro dospělé. Každým rokem se přitom tato nemoc bude zhoršovat, člověk se sám neučeše, nevyčistí zuby, nedojde si na záchod. V tuto chvíli se již blíží konec života, jde o extrémní ochromení, které je doprovázeno komplikacemi jako je zápal plic či zanícené proleženiny.

Většina lidí s ataxií však nevykazuje symptomy onemocnění zažívacího traktu – tedy žádné varovné signály ukazující na citlivost na lepek. Symptomy pšenicí vyvolané cerebelární ataxie se dostavují mezi 48. a 53. rokem života. Vysazením lepku ze stravy však už nedojde ke zlepšení stavu, jen se přestane zhoršovat. Nejhorší na tomto onemocnění je však fakt, že většina lidí vůbec netuší, že tuto nemoc mají, zpozorují ji až tehdy, kdy začnou zakopávat o vlastní nohy, vrážet do zdí anebo močit si do kalhot. V této fázi však bude mozeček už poškozený. Pokud v tomto stádiu přestanete jíst lepek, můžete pouze očekávat, že nakonec neskončíte v pečovatelském ústavu.

Schizofrenie, autismus, hyperaktivita a pšenice

Jak toto spolu souvisí? Pšenice ovlivňuje relativně zásadním způsobem funkci mozku, natož pak mozku nemocného. V polovině 60. let proběhl ve Filadelfii test na schizofrenicích v nemocnici pro válečné veterány. Schizofrenici, jak je známo, se neustále snaží odlišovat realitu od svých představ. A právě na schizofrenicích lékaři pozorovali zhoršování a zlepšování jejich stavu v závislosti na dávkování pšenice. Když pšenici z jídelníčku schizofreniků odstranili, ubylo sluchových halucinací a přeludů, pacienti lépe vnímali realitu. Když psychiatři pšenici pacientům do jídelníčku znovu zavedli, halucinace, bludy a odtrženost od reality se opět rychle vrátily.

Nikdy nebylo prokázáno, že by pšenice tato onemocnění způsobovala, nicméně, že jejich průběh zhoršuje, zjištěno bylo už dávno. I takový autismus se za posledních padesát let neuvěřitelnou rychlostí rozšířil a dnes jím trpí každé 150. dítě. Po vysazení pšenice z jídelníčku autistických dětí, se jejich stav o poznání zlepšuje.

Hyperaktivita s poruchou pozornosti (ADHD) je dalším případem, kdy dochází ke zlepšení symptomů po vysazení pšenice.

Když jde pšenice na nás vidět

Naše kůže je vnějším odrazem vnitřních procesů v těle. Pšenice v těle se projevuje prostřednictvím kůže – pupínky, životu nebezpečnými vředy i gangrénou. Dějí-li se tyto příznaky na kůži, vězte, že kůže není jediným pšenicí políbeným orgánem – v tomto představení mohou hrát roli i další orgány – od střev až po mozek.

Akné postihuje více než 80 % mladistvých a dokáže tvář takové mladé osoby někdy velmi nehezky zohyzdit. Akné se může vyskytnout i na tváři osob starších 25 let, dokonce i 50, kteří velmi často vtipkují, že se vrací do puberty. Nicméně, některé kultury akné neznají vůbec. Za akné totiž nestojí genetika a ani nic jiného, ale pouhá strava. Kultury, ve kterých se akné nevyskytuje, pšenici téměř nejedí, ba dokonce ani cukr či mléčné výrobky. Že kakao způsobuje pupínky je hloupost, takže čokoládu z jídelníčku kvůli pupínkům vyřazovat nemusíte.

Herperifromní dermatitida (DH) je zanícení kůže, zkrátka vyrážka, velmi podobná oparu, ale ve skutečnosti nejde o herpes. Nejčastěji atakuje lokty, kolena, hýždě, člověk se s ní však může setkat i na těch nejintimnějších partiích. U některých lidí se vyrážka zlepší ihned po vysazení pšenice, u některých to trvá i několik měsíců. Po akné je DH nejběžnějším typem kožní reakce na pšeničný lepek.

S konzumací pšeničného lepku souvisí až děsivé množství kožních nemocí, které by bylo až moc zdlouhavé vypisovat.

Jezme pšenici a buďme všichni plešatí

bald-742823_1280Konzumace pšenice může způsobovat padání vlasů, věděli jste to? Vlasy jsou pro spoustu lidí velmi důležité, je to záruka dobrého vzhledu a zdravé osobnosti. Když někomu vypadají vlasy, je to jako by přišel o končetinu. Je dobře, že si nemusím vybírat, zda bych raději přišla o ruku anebo o vlasy. Každopádně díky pšenici můžeme v konečném důsledku přijít vlastně o obojí.

Alopecia areata je nemoc, při níž dochází k ložiskovému vypadávání vlasů – tvorbě lysých míst. Toto onemocnění však může postihnout i celé tělo a člověk zůstane úplně bez ochlupení. Zanícené vlasové folikuly nejsou schopny udržet jednotlivé vlasy a ty pak houfně vypadávají. Po vysazení pšenice začnou obvykle vlasy a všechny ostatní chlupy růst. Nepotřebujete žádnou speciální a hlavně drahou vlasovou kosmetiku, nebo chirurgický zásah.

A co mám tedy jíst?!

To je otázka, která napadne úplně každého pšenkožrouta. Stačí jen, aby byli dvě hodiny bez pšenice a už se u nich probouzí hlad a úzkost – typické abstinenční příznaky. Zapomeňte na vtlučené moudrosti typu, že potřebujeme „zdravé“ celozrnné obilniny – je to holá fikce. Pšenice určitě není nutnou součástí lidské stravy.

Člověk nepožívající pšenici má obvykle ploché břicho, nízkou hladinu triglyceridů, vysoký HDL (tzv. dobrý) cholesterol, normální krevní cukr, normální krevní tlak, srší energií, dobře spí a střeva mu fungují bez problémů. Zkrátka je to člověk štíhlý a zdravý.

Jednoduše tu pšeničnou mezeru zaplňte zeleninou, ovocem, ořechy či vejci, respektive jídlem opravdovým. Musíte přemýšlet,  jakými jídly vzniklou mezeru zaplníte, chcete-li být zdraví. Každopádně, vysazením pšenice si žádný nutriční deficit rozhodně nepřivodíteDokonce se vám zlepší vstřebávání vitamínu B.

Připravte se však na to, že náhlá a úplná eliminace pšenice vyvolá u zvlášť citlivých osob abstinenční příznaky. Jestliže je toto váš případ, zkuste ji vysadit raději postupně. Pamatujte, že pšenice není jen chleba. Pšenice je skoro všude, ve většině průmyslově zpracovaných potravinách. A proč je pšenice i tam, kde byste ji nečekali? Pšenice zkrátka dobře chutná a také podněcuje chuť k jídlu.

Žít bez pšenice není jako celibát. To vůbec ne. Když si dáte na oběd salát třeba s tuňákem a pozor! klidně i s majonézovou zálivkou, nespustíte ani omylem glukózo-inzulínovou houpačku. Váš krevní cukr bude pořád na normální úrovni, nebude vás uspávat a ani zatemňovat mysl.

Měli byste ve svém jídelníčku maximálně omezit uhlohydráty, které oslabují pankreatickou funkci. Měli byste přehodnotit konzumaci především těchto potravin:

  • Kukuřičný škrob a kukuřičná mouka
  • Pochutiny – smažené brambůrky, popcorn, polystyrénové chlebíčky
  • Zákusky
  • Rýže – skromné porce jsou relativně neškodné, ve větším množství vyvolávají nepříznivé reakce krevního cukru
  • Brambory – mají podobný efekt jako rýže
  • Luštěniny – podobné jako u rýže a brambor
  • Ovocné džusy a slazené limonády – u slazených limonád to je jasné. Ovocné džusy, třeba i přírodní, nejsou zas až tak moc zdraví prospěšné. Sice obsahují flavonoidy a vitamín C, ale jejich obsah cukru je příliš vysoký. Menší objemy ničemu nevadí, ale větší už aktivují hladinu krevního cukru.
  • Sušené ovoce
  • Další obilniny – merlík čilský, čirok, pohanka, proso, oves sice neprodukují exorfiny po způsobu pšenice, ale i tak představují nemalou uhlohydrátovou zátěž. Tyto obilniny nejsou tak škodlivé jako pšenice, a proto se doporučuje jíst jich v menších porcích.
  • Pryč se ztuženými tuky (trans tuky), které obsahují průmyslově zpracované potraviny, fritovací oleje obsahující nadměrné množství vedlejších produktů oxidace a AGE látek, uzená masa, která obsahují dusitan sodný a AGE látky.

 

Co dobré je?

  • Zelenina – je bohatá na živiny a obsahuje hodně vlákniny, měla by proto tvořit páteř každého jídelníčku. Sníst jí můžete kolik jen chcete.
  • Některé ovoce – bobuloviny jsou vynikající. Ovoce, zvláště to hnojené a stříkané proti škůdcům, křížené, hybridizované a skladované v ochranné atmosféře, mívá příliš vysoký obsah cukrů a to může podporovat náchylnost k diabetes. Větší množství ovoce spouští nadměrnou tvorbu krevního cukru. Banány, ananas, mango či papáju byste pro vysoké množství cukru měli omezit.
  • Syrové ořechy – mandle, vlašské ořechy, pekany, pistácie, lískové oříšky, para ořechy, kešu. Jsou plné vlákniny, mononenasycených mastných kyselin a bílkovin. Snižují krevní tlak a redukují LDL cholesterol. Jsou-li ořechy syrové, nemůžete to s jejich konzumací přepísknout. Arašídy samozřejmě ořechy nejsou, jsou to luštěniny, které syrové jíst nemůžete.
  • Oleje – extra panenský, olivový olej, avokádový olej, kakaové máslo – jen směle do nich. Vyhněte se však vícenenasyceným mastným kyselinám typu slunečnicového, saflorového či zeleninového, které spouštějí zánětlivé oxidační procesy.
  • Vařte při nižších teplotách – nikdy nesmažte, protože smažení je extrémní oxidace, která vede k tvorbě AGE látek.
  • Jezte maso a vejce – nasycený tuk nebyl nikdy o sobě problém, tím byly uhlohydráty v kombinaci s nasyceným tukem, což spouští nadměrnou produkci LDL částic. Maso by mělo být z dobytka chovaného na pastvě, protože tato zvířata mají vyšší obsah mastných kyselin omega-3 a je méně pravděpodobné, že dostávala antibiotika a hormony na podporu růstu.
  • Mléčné výrobky – cottage sýr, jogurt, mléko a máslo byste měli konzumovat jen v rozumné míře, protože mléčné výrobky mají tendenci zvyšovat tvorbu inzulínu ve slinivce.
  • Sója – jezte ji jen ve velmi omezeném množství, nejlépe ve zkvašené podobě, jako je tofu, tempeh, miso či natto.

Vaše strava musí být pestrá, aby vám poskytla dostatek vitamínů, minerálů a vlákniny. Pořiďte si do spíže křen, wasabi a hořčici (dijonská, čínská, kreolská, chipotle, wasabi, plnotučná, krémžská) a slibte si, že už nikdy nebudete používat kečup, kde je tolik fruktózy. Kečup si můžete sami vyrobit, stejně tak jako například tapenády. Koření není jen sůl a pepř, ale existuje i množství bylinek.

Závěrem

Ano, souhlasím s vámi, vysazení pšenice je velmi nepohodlné a bolestivé, ale rozhodně zdravé. Vězte, že to stojí za to. Vymaňte se z područí pšenice, která vám do života zasahuje víc, než si vůbec dokážete připustit. Ti, kteří se s pšenicí už rozžehnali, neshánějí se každé dvě hodiny po potravě a klidně se bez ní obejdou po delší dobu a když nakonec k jídlu usednou, spokojí se s mnohem menším množstvím. Život je rázem jednodušší. Vězte, že vysazení pšenice vás osvobodí.

 

OtázkaVěděli jste že…?

  • Vysazení pšenice z jídelníčku může způsobovat podobné abstinenční příznaky, jako když přestanete kouřit či pít alkohol?
  • Při trávení vznikají morfinům podobné sloučeniny, které se v mozku vážou na opiátové receptory.
  •  Těstoviny zvedají krevní cukr teprve za 4 až 6 hodin po konzumaci.

 

 

Zdroje:

William R. Davis  (2013) Život bez pšenice

http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs312/en/

 

 

 

 

 

 

 

 

Reklamy

5 thoughts on “Přečetla jsem za vás: Život bez pšenice

    • „Jak je možné, že každý kuřák nedostane rakovinu když kouří?“. Každý organismus je unikátní. „Francouz“ není termín pro konkrétního člověka. Abyste mohl porovnat stav dvou lidí, musel byste o nich zjistit co nejvíce informací. Nejde od stolu odpovědět na Vaší otázku, protože je špatně položená. Pokud jste pozorně četl, existuje více možností, jak se komplikace s pšenicí projevují. Někdo je sice korpuletní, jiný je však hubený, a přesto oba typy lidí mají trapý stejný „problém“.

      To se mi líbí

  1. Žiju mezi autisty a aspíky – co uvádíte /uvádí doktor/ je blud, velice nebezpečný. Znám dost dětí, kterým rodiče v „dobrém“ úmyslu rozhodili totálně metabolismus. Taktéž vynechávat lepek bez lékařského vyšetření – je nebezpečný nesmysl. Což by Vám jistě potvrdilo hodně pacientů …

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s