Přečetla jsem za vás: Fit pro život

Přejídání zabíjí více lidí než alkohol a cigarety,
neboť je to nejrozšířenější zlozvyk. Kdyby lidé
věděli, jak správně jíst, udrželi by si svou
vitalitu mnohem déle.

Henry Ford

OvoceNaše tělo je dokonalým strojem a přece jsme každý tolik odlišný. Existují však určitá základní pravidla, která dodržuje každé jednotlivé tělo, a to úplně bez ohledu na jeho tvar, velikost, genetickou výbavu či rychlost organismu. Průměrný člověk za svůj život sní přibližně neuvěřitelných 70 tun jídla.

Info

Vaše tělo samo od sebe za každou cenu usiluje o to být zdravé, dělá to prostě automaticky, stejně tak, jako my automaticky dýcháme. Zdraví je pro tělo totiž přirozené. Jakmile dáte tělu příležitost, začne okamžitě nastolovat rovnováhu, začne se samo uzdravovat. Protože je tělo živé, je tvořeno živými buňkami, potřebuje živé jídlo, a to alespoň v poměru 50 % živého jídla a 50 % mrtvého, pochopitelně, čím více živého budete jíst, tím lépe. Nicméně, není potřeba se za každou cenu trápit, když máte chuť na něco mrtvého, zkrátka musíte dodržovat výše zmiňovaný poměr. Tělo pak bude správně fungovat a zahájí takový ozdravný proces, díky němuž se zbavíte i nadváhy.

Odhaduje se, že lidské tělo je tvořeno 75 až 125 biliony živých buněk, přičemž každý den odumře přibližně 300 miliard z nich, ty jsou posléze nahrazeny novými, které vznikají až závratnou rychlostí 200 milionů za minutu. Ona zázračná síla, která nám umožňuje žít, se skrývá v titěrných bílkovinných sloučeninách, nazývaných enzymy. Živé jídlo překypuje zcela přirozeně životem – zkrátka, enzymy v něm obsažené, jsou zcela nedotčeny, kdežto v mrtvém jídle jsou enzymy zcela zničeny. K zabíjení enzymů dochází již při teplotě 47 °C.

Zvláštní je, že zvíře, jakékoli v přírodě volně žijící, netrpí lidskými neduhy, jako je například nadváha. Začne jimi však trpět v okamžiku, kdy se dostane do blízkého kontaktu s lidmi. Lidské tělo nemůže dobře fungovat pouze z mrtvého jídla, potřebuje i to živé. Bezvadně toto tvrzení obhájil i doktor Pettenger se svým pokusem na kočkách.

Pottenger choval dvě skupinky koček, přičemž jednu krmil pouze živým jídlem a tu druhou mrtvým. Kočky konzumující jim přirozené živé jídlo, rodily každý rok zdravé a silné potomky. Na druhé straně kočky krmené vařenou stravou, čili mrtvým jídlem, byly postiženy typickými zdravotními lidskými neduhy. Ani z půdy jejich trusem hnojené, nerašila žádná plodina. První generace jejich koťat byla velmi choulostivá k nemocem. Koťata z druhé generace se rodila často nemocná, anebo mrtvá. Třetí generace samic byla již sterilní. Totéž si doktor Pottenger potvrdil i na myších, kde dosáhl naprosto totožných výsledků.

Možná si někdy říkáte, že když to či ono tvrdí jistá autorita, že to musí být sakra pravda. Když se na to však podíváte i z jiné strany, mnoho „celebrit“ v reklamách chválí ten či onen produkt, přičemž velmi často o něm ví jen pramálo. Co platilo před 20 lety, nemusí být dnes už pravda a co se tehdy zdálo býti do nebes volajícím nesmyslem, je dnes zcela běžně uznávaným faktem. Například kouření bylo dříve samotnými vědci považováno za zcela neškodné, ba dokonce trávení prospěšné.

ZAJÍMAVOST: Pamatujete si na reklamu na ultrarevoluční samomodelovací pás, který jste si mohli připnout okolo pasu či paže, rozvalit se na sedačku a sledovat svůj oblíbený seriál, zatímco pás vám nerušeně „pekl“ buchty na břiše? Skvělá myšlenka, škoda jen, že to nefungovalo a nakonec se musela i sama vláda Spojených států zasadit o stažení této nehoráznosti z prodeje.

Jak to je s dietami?

Fungují či nefungují? Ale ano jistě, fungují, ovšem záleží na tom, z jakého úhlu na ně pohlížíte. Diety vám skutečně alespoňDiety
o několik krůčků dopomohou blíže ke kýžené postavě. Bohužel však, jsou účinné pouze z hlediska krátkodobého. Dlouhodobě byste u nich zřejmě ani nevydrželi, ba dokonce mnohdy nedáváte v risk pouze přebytečná kila, nýbrž i své zdraví. Domnívám se, že lidé ve většině případů nechtějí hubnout jen dočasně, ale nejlépe napořád. Proč mohou být některé diety zdraví velmi nebezpečné? Vezměte si takovou proteinovou dietu, ta dá vašemu tělu pořádně zabrat.

Jak to?

Hned vám to povím, jen musíme ještě před tím zabrousit do jiných vod, abychom pochopili souvislosti. Naše tělo potřebuje k plnohodnotnému životu bílkoviny, tuky a sacharidy. Bílkoviny jsou potřeba k výstavbě a opravování živých tkání. Tuky se zase starají o udržování tepla, chrání orgány a regulují vitamíny A, D, E a K. Jedinou funkcí sacharidů je právě doplňování energie. Náš mozek potřebuje energii a aby fungoval maximálně efektivně, musí mu být energie dodávána v nejčistější a nejlépe zpracovatelné formě.

O jakém typu energie je zde řeč? No přece o cukru – přesněji o glukóze. A z čeho ihned získáte glukózu? No přeci z ovoce. Tělo si dokáže vyrobit glukózu i z tuků, proteinů či ostatních sacharidů, ale toto pro něj představuje velmi náročný proces. Tělo totiž nedokáže přímo zpracovat tuky, bílkoviny a ani škroby. Třebaže například takové těstoviny ve své podstatě sacharidy jsou, jedná se o polysacharidy, které tělo musí nejprve přetvořit na monosacharidy, aby je mohl mozek správně využít.

To do jaké míry je jídlo výživné, poznáme podle poměru mezi jeho energetickou hodnotou a energií potřebnou na jeho strávení. Ovoce zde vyhrává na plné čáře. Lidské tělo bylo navíc navrženo tak, aby sacharidy konzumovalo.

A právě v případě nedostatku monosacharidů přepne tělo na obranný režim a začne si vytvářet energii z tuků a bílkovin. Tělo je totiž velmi dobře připraveno na situaci, kdy nebude mít k dispozici dostatek sacharidů. Proteinové diety jsou ukázkou snižování váhy za každou cenu. Tím, že omezíte přísun sacharidů, tělo si začne myslet, že je nemocné.

Čím více je člověk nemocný, tím menší má chuť k jídlu. Tělo zápasící s nemocí potřebuje co možná nejvíce energie, a protože je trávení energeticky velmi náročné, tělo automaticky snižuje chuť na jídlo, aby se ušetřená energie mohla využít k ozdravným procesům. Právě když dodáváme tělu pouze proteiny a téměř žádné sacharidy, je tělo příliš přetěžováno vynakládáním velkého množství energie na přetváření proteinů v sacharidy, které jednoduše potřebuje. Tělo se cítí velmi ohroženo a nezbývá mu již dostatek energie na normální fungování. Ve snaze ušetřit energii, sníží chuť k jídlu, jako by bylo nemocné.

Třebaže se vám váha skutečně sníží, je to vítězství velmi tvrdě vybojované, neboť jste tímto počinem vystavili své tělo v riskantní podnik a už nemáte dostatek energie k spravování organismu.

Ovoce je na druhou stranu monosacharidem, které již není sebemenší potřeba jakkoli upravovat. Cukr nacházející se v ovoci se nazývá fruktóza, která projde rychle žaludkem a posléze je absorbována střevní stěnou, aniž by musela být jakkoli zpracovávána.

Už zřejmě chápete, proč je ovoce nejlepším a nejhodnotnějším zdrojem energie – všechna ostatní jídla musíme složitě zpracovávat, jen ovoce ne. Mějte však na paměti, že ovoce je nejlepší konzumovat samotné a na lačný žaludek. Sama jsem měla ze svých školních let zažité jíst lepeňák a k tomu přikusovat jablko. Dodnes tento jev přetrvává.

Když je ovoce kyselé, neznamená že je kyselé

Inu, hned vysvětlím. Třebaže chuť citrCitrononu je kyselá, ve skutečnosti je citron velmi silně zásaditý. Poměr mezi kyselostí a zásaditostí nám ukazuje pH našeho tělo. Krev má hodnotu pH 7,35 až 7,45 – tudíž naše tělo je lehce zásadité a snese jen malé odchylky. Snížení pH pod neutrální stav může mít velmi vážné následky. Ohroženi jsme o to víc, neboť naše běžná strava je kyselinotvorná, což je hlavní důvod nadváhy a celkového podlomeného zdraví.

Věděli jste, že tepelně upravené jídlo může být stejně tak návykové, jako cigarety či alkohol? Problém je však v tom, že jídlo k životu potřebujeme, zkrátka bychom bez něj nepřežili, kdežto ostatní návykové látky nikoli.

Víte, proč jste po normálním jídle zralí tak akorát dát si dvacet? 

Tento ospalý stav je způsoben množstvím jídla ve vašem žaludku, které vaše tělo musí strávit. Čím více jej tam máte, tím více energie potřebujete k této činnosti. Trávení je vskutku velmi, velmi náročný proces.Na trávení potřebujete opravdu hodně energie a potrava zůstane v žaludku až tři hodiny. Až teprve pak potrava putuje do střev, kde se vstřebávají látky, z nichž si pak tělo vyrábí energii. Proto jste po klasickém jídle tolik unaveni.

Tělesný cyklus

Tělesný cyklus je pravidelné opakování tělesných pochodů v periodě každých 24 hodin. Z jídla, které sníme, si tělo vezme vše, co potřebuje a poté odstraní odpad, přičemž každý cyklus má po dobu 8 hodin zvýšenou aktivitu. Nejlepší podmínky pro přijímání a trávení potravy má tělo mezi polednem a 20. hodinou večerní. Během spánku si pak tělo bere z natrávené potravy všechno potřebné, tomuto cyklu říkáme asimilační. Mezi čtvrtou hodinou ráno a polednem tělo shromažďuje odpady a připravuje je k odstranění, tomuto cyklu se říká eliminační. Během eliminačního cyklu si každá jednotlivá buňka vašeho těla bere potřebné živiny a pak produkuje svůj vlastní odpad, který je potřeba odstranit. Coby jednou z hlavních funkcí, se shromažďováním odpadu zabývá lymfatický systém, který odpad dále rozkládá a připravuje k odstranění prostřednictvím eliminačních ústrojí – střevy, ledvinami, plíci a kůží.

Energeticky nejnáročnější aktivitou vašeho těla je trávení

Proto zkuste jíst hned od rána ovoce, nebo pít ovocné šťávy. Ovoce totiž nevyžaduje trávení a můžete ho sníst, kolik jen chcete, přičemž eliminační cyklus nebude tímto vůbec narušen. Zkuste třeba jen týden jíst hned od rána ovoce, a poté si zkuste dát znovu takovou snídani, na jakou jste zvyklí. Pocítíte ihned ten rozdíl. Ovoce totiž dodá energii velmi rychle. Jak na to?

  • Ráno, když se probudíte, vypijte sklenici čisté vody na pročištění trávicího traktu, pro zpestření do ní můžete vymačkat citrón.
  • Ovoce, šťávy musí být čerstvé – takže nikoli pasterizované = vyhněte se džusům v krabicích a nápojům jim podobným.
  • Až do oběda jezte jen ovoce, a to kolik chcete.
  • Pijte hodně čisté vody.

Před spaním si určitě nedávejte mrtvé jídlo!

Když si jej totiž dopřejete před spaním, vaše tělo se bude věnovat tvrdé práci s trávením. Právě toto noční ponocování vašeho těla je pravý důvod, proč se někteří z nás ráno budí unavení. A jestliže si dáte potom další pořádnou mrtvou snídani, můžete se snadno dostat do zdravotních nesnází, jako je například chronická únava.

Máte po ovoci průjem?

To je dobře, protože tělo se tak zbavuje usazenin a škodlivých látek. Nedáte-li se tímto ze začátku odradit, vaše tělo se samo očistí a počáteční hrozivé problémy ustanou, jakmile se zbavíte jedů.

Je tepelně zpracovaná zelenina mrtvé jídlo? 

Není, je totiž neutrální, tedy za předpokladu, že ji připravíte zlehka na páře. Nesmíte ji úplně rozvařit.

Dělená strava je základ

Když vyplýtváte energii na trávení bílkovin a škrobů dohromady, je to velká škoda. Energie potřebná na jejich trávení by mohla být využita efektivněji, a to na odbourávání nadbytečných kilogramů. Takže, pokud budete jíst jen jedno koncentrované jídlo, tedy buď škroby anebo bílkoviny, ušetříte velmi mnoho energie. Čím méně žaludek zatěžujete, tím více energie ušetříte.

Čím to, že se bílkoviny a škroby při trávení hádají?

Na zpracování bílkovin je totiž zapotřebí kyselých trávicích šťáv, zatímco zpracování škrobů zajišťují zásadité trávicí šťávy. Když kyselinu a zásadu smícháte dohromady, zneutralizují se a tím se trávení prodlužuje a obírá vás o energii. Jídlo se pak v žaludku zkazí a můžete pociťovat značné bolesti.

Nepijte při jídle!

NeNepijte při jídlepijte ani po jídle, zpomalíte tak své trávení! Když se tekutina dostane do žaludku, naředí zde přítomné trávicí šťávy a jejich část odplaví spolu s sebou do střev. Tímto tělo nutíme vynakládat další energii na výrobu nových trávicích šťáv. Naopak, dobrým zvykem je vypít sklenici vody těsně před jídlem.

I nejzdravější člověk má v sobě jedy. 

Lidské tělo přirozeně produkuje odpad, který je pro něj jedovatý. Tyto jedy pocházejí ze dvou zdrojů: odumřelé buňky a zbytky potravy. Všechny tyto jedy musí z těla ven, o což se stará lymfatický systém. Problém je, když je lymfatický systém dlouhodobě přetěžován. Toto je stav, při kterém dochází k vytváření více jedů, než je tělo schopno odstranit. Buňky se pak začnou zanášet a vznikají různá onemocnění. Pokud je zanesení organismu ohromné, tělo sáhne po záchranné brzdě, jeho poslední a jediné možné záchraně – po bolesti. Bolest nesmíte vnímat jako cosi nežádoucího, ve skutečnosti to je totiž přátelský signál, který upozorňuje na to, že něco není v pořádku a že se to může ještě zhoršit, nebudete-li nastalou situaci řešit včas. Většina z nás však na bolest pohlíží jako na nepřítele, a to je ten důvod, proč začínáme brát léky.

Vláknina, k čemu je?

Vlákninu najdete pouze v rostlinách. Nedokážeme ji strávit, protože je odolná vůči trávicím enzymům. Pohlcuje tuky a některé jedovaté látky, čímž zabraňuje jejich šíření do krve. Snižuje hladinu cholesterolu a také zaručuje pravidelné a jednoduché vyprazdňování.

Více jak šest miliard zvířat se sní v USA

To dělá denně přibližně 16 milionů zvířat, 165 milionů vajec, 5 milionů kg ryb a 157 milionů kg mléčných výrobků. Dokážeme si vůbec představit, jaké množství potravy je potřeba na vykrmení 6 miliard zvířat? Orná půda je tak znehodnocována astronomickou rychlostí a příroda nestíhá vytvářet novou kvalitní zeminu. Je až neuvěřitelné si představit, že na vypěstování jednoho kg hovězího masa je potřeba 500 x více půdy,  než na vypěstování 1 kg obilí! A jak budeme nedostatek úrodné plochy řešit? No přeci tak, jako doteď – budeme kácet víc a víc lesních porostů.

Zajímavé je,

že autor knihy plnil svou vojenskou povinnost ve válkou sužovaném Vietnamu, odkud se vrátil celý a bez viditelných zranění. Po  nějakém čase však zjistil, že on a stejně tak všichni ostatní, byli vystavení působení jednomu z nejjedovatějších postřiků, který byl do té doby člověkem stvořen – Agent Orange. Agent Orange obsahuje chemikálii dioxin, která je tisíckrát silnější, než jakýkoli jiný jed určený na hubení plevele. Ve Vietnamu se tato látka používala ke zničení neprostupných vietnamských džunglí, aby se neměli nepřátelé kam schovat. Právě mezi lety 1962 – 1971 bylo na vietnamské porosty aplikováno přes 40 milionů litrů tohoto jedu. Moc to však nefungovalo a tehdy se ani nevěnovalo příliš pozornosti tomu, jaké vedlejší škodlivé účinky může Agent  Orange na člověka mít. Jenomže Agent Orange si daň začal vybírat až po 20 letech. Například způsobuje odumírání svalů, které  začíná na rukách a nohou a postupně se šíří do celého těla. Člověk pak skončí na kolečkovém křesle, stravuje-li se tak, jako před lety, tak jako valná většina „vyspělého“ světa. Protože autor knihy však od roku 1970 dává přednost především stravě živé, následky Agentu Orange nejsou na jeho organismus toliko fatální. Svalstvo mu začalo atrofovat přesně po dvaceti letech, čili v roce 1986. Začal jíst více živého, než mrtvého jídla jen čtyři roky od svého  prvního vystavení se Agentu Orange, což dalo jeho lymfatickému systému šanci s jedem bojovat. A proč vlastně autor knihy začal k jídlu používat hlavu? Jednoduše protože jej bolelo břicho, měl nadváhu a chtěl se těchto neduhů zbavit. V té době ještě vůbec nevěděl, že nějaký Agent Orange v jeho těle úřaduje, že jeho tělo sužuje něco horšího, než bolesti břicha, anebo nadváha. Nehodí se tento odstavec zakončit ničím jiným, než tolik otřepaným, avšak pravdivým: Všechno zlé je pro něco dobré!

Neodstraněné  jedy jsou původci nadváhy a různých onemocnění

Právě živé jídlo umožňuje udržovat hladinu jedů na minimu a předcházet tak zdravotním problémům. Jestliže se autorovi daří takto bojovat s jedním z nejzákeřnějších jedů, jaké kdy lidstvo vynalezlo, pro nás musí být přeci brnkačka odstraňovat škodliviny pocházející z odumřelých buněk a zbytků jídla! 

Poznámka: Mnohem hůře jsou na tom po zdravotní stránce obyvatelé kdysi kontaminovaných částí Vietnamu. V jejich krvi se totiž ještě dnes nachází zvýšená koncentrace dioxinu a stejně tak se u dětí, léta po válce narozených, dioxin v krvi nacházel. Lidé, kteří byli Agentu Orange vystaveni, se potýkali s rakovinou, mentálními postiženími, defekty pokožky, neurologickými defekty, vrozenými malformacemi a novotvary u nově narozených dětí. Tato látka jim poškodila přímo genetickou výbavu, a tudíž se i nadále rodí děti těmito příznaky trpící.

Od roku 1965 se v československé chemičce Spolana Neratovice vyráběla jedna ze složek pro Agent Orange. Během velmi krátké doby desítky zaměstnanců Spolany onemocnělo, a proto za tři roky byla výroba látky ukončena a provozy uzavřeny. 

Enzymy, enzymy, enzymy

Existují tři skupiny enzymů:

  1. Enzymy obsažené v potravě, které napomáhají rozkládání jídla uvnitř těla.
  2. Trávicí enzymy, které si tělo vyrábí samo v případě, že byly enzymy v jídle zničeny teplem.
  3. Metabolické enzymy, které jsou jakousi dělnickou silou našeho těla. Díky nim dýcháme, polykáme, mrkáme, chodíme, mluvíme, tancujeme či čteme tyto řádky. Neuděláme absolutně nic bez metabolických enzymů. Nepoškrábeme se bez nich ani na hlavě! Bez metabolických enzymů by živiny nenašly cestu k buňkám. A právě díky nim žijeme.

Když nám dojdou metabolické enzymy, zemřeme

A každému z nás jednoho dne dojdou, někomu však dříve, jinému později. Umřít můžeme v devadesáti, ale klidně i ve dvaceti letech. Víte, jak lze zajistit, abychom metabolických enzymů spotřebovávali méně? Musíme ulehčit trávicím procesům, čímž výrazně ušetříme energii a umožníme tak tělu vyčistit organismus. Když se tělo vypořádává s tepelně zpracovaným jídlem, musí si někde obstarat enzymy, protože v tomto mrtvém jídle je zkrátka nenajde. Odkud si myslíte, že ty enzymy nakonec vezme? Ano, správně, ze zásoby metabolických enzymů! Protože si za svůj život dokážeme vytvořit jen určité  množství enzymů, každým tepelně upraveným jídlem si zkracujeme délku svého života – čím více trávicích enzymů si naše tělo musí vytvořit, tím méně jich zbude na tvorbu metabolických enzymů. 

Tepelně upraveného jídla se ale vzdávat nemusíte!

Stačí konzumovat více živého, než mrtvého (tepelně upraveného) jídla. Autor ještě doporučuje před jídlem konzumovat Živé rostlinné enzymy, což je jeho vlastní produkt, jímž šetří své vlastní trávicí enzymy.

Nejvýnosnější oblast k podnikání: Lidské zdraví

Miliardy a miliardy se ročně utratí za léky, které nám mají pomoci s problémy způsobené něčím tak prostým a přirozeným, jako je přijímání potravy. Tyto léky neřeší příčiny, ale pouze důsledky. To je celé. Prachsprosté pálení žáhy je jedna z cest k úspěšnému podnikání, nehledejte v tom složitosti. Farmaceutický průmysl zná tisíce podobných cest a pouhým lusknutím prstů dokáže vytvořit další.

Léky, o kterých víme málo, dáváme do těla,
o kterém víme ještě míň, abychom vyléčili
nemoc, o které nevíme vůbec nic.

Voltaire

Musíš jíst maso! Člověk potřebuje bílkoviny.

Ano, ale jen tím, že sníte kus masa se zvířecí protein nepřemění na lidský protein. Složité aminokyseliny zvířecích proteinů musí být nejprve rozloženy a přepracovány na lidské proteiny. No tak vidíš, ale nakonec do sebe ty bílkoviny přeci jen dostaneš! To ano, ale ani tak to není žádná hitparáda! Tepelným zpracováním se mnoho aminokyselin v mase znehodnotí a tím se nakonec maso stane pokrmem na proteiny nepříliš hodnotným.

Nejlepší proteiny jsou v živém jídle

Například takové aminokyseliny v salátu jsou mnohem snadněji přístupné a lépe zpracovatelné, než aminokyseliny obsažené v tepelně zpracovaném jídle. I Pottegerovým kočkám živé proteiny prospívaly, zatímco tepelně upravené je ničily.

Kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka…

… začnete vyjmenovávat Číňanovi tzv. civilizační choroby. Takový obyčejný Číňan nebude zrovna moc dobře vědět, o čem to přesně mluvíte. Že by snad tedy Číňané nebyli civilizací? To asi nebude ten důvod, viďte? Tak proč oni tato onemocnění téměř neznají a my jsme jimi přímo vyhlazováni? Odpověď dává tzv. Čínský zdravotní projekt, na němž se podílela Cornellova a Oxfordská univerzita společně s čínskou vládou. Tato trojice institucí došla s vysvětlením, že Číňané získávají ze živočišných produktů pouhých 7 % bílkovin, zatímco Američané 70 %! Což je 10 x více! Na rozdíl od Američanů Číňané netrpí epidemií obezity, oni ji totiž skoro vůbec neznají, a to jedí o 20 % více kalorií, a přesto jsou to Američané, kteří jsou mnohonásobně tlustší.

Mléčné výrobky na doplnění vápníku? Ale jděte…

MlékoJaké nejlepší jídlo pro člověka je, to už víme – ovoce. A to nejhorší? Někdo se bude zřejmě divit, ale jsou to mléčné výrobky. Kdyby Američané věděli, jaký vliv mléčné produkty na jejich zdraví mají, podali by na mlékárenský průmysl tisíce žalob, stejně jako v případě tabákového průmyslu. 

Každý odborník na výživu vám řekne, že vyvážená strava musí obsahovat mnoho vlákniny a málo tuků a cholesterolu. Ale mléčné výrobky jsou právě přesným opakem. Tak jak mlékárenské produkty prodat? Co vápník? Bingo! To je ono! Na pevné a zdravé kosti potřebujeme přeci dostatek vápníku… Jenomže kravské mléko je určeno telátkům, jejichž váha během dvou let stoupne na 700 kg! A protože většina mléčných produktů prošla pasterizací, vše dobré, co by se v nich dalo najít, bylo zničeno vysokou teplotou.

Proteinům v kravském mléku se říká kasein, jde o jakousi tuhou látku, která je v těle rozkládána enzymem zvaným renin. Protože však matka příroda neočekávala, že budeme tento enzym po třetím roce života ještě k něčemu potřebovat, přestane se v našem trávicím ústrojí vyskytovat. Vápník obsažený v kravském mléce se váže na kasein a jelikož po třetím roce života nedisponujeme enzymy, které zvládnou kasein rozložit, logicky žádný vápník z mléka nemůžeme získat. V kravském mléce je o 300 % více kaseinu než v lidském mléce a mimo jiné se využívá k výrobě lepidla na dřevo.

Nedostatek vápníku může způsobit řídnutí kostí, které se pak lehce zlomí třeba jen když kýchnete. Avšak není to deficit mléka ve vaší stravě, který zapříčiní, že se vám lámou kosti. Vždyť obyvatelé Grónska a Masajové trpí osteoporózou již od útlého věku. A víte proč? Protože konzumují výhradně proteinovou stravu. 

Mlékárenský průmysl bude hlásat: „Pijte mléko a mléčné výrobky, budete mít dostatek vápníku a silné kosti“, paradoxně však mléčné výrobky řídnutí kostí způsobují.

Nejvíce mléčných výrobků zkonzumují Američané, Britové, Finové a Švédové. Nejčetnější případy osteoporózy se vyskytují ve Spojených státech, Velké Británii, Finsku a ve Švédsku. Naopak nejméně mléčných výrobků se konzumuje v afrických a asijských státech, nejméně případů osteoporózy se vyskytuje právě tam!

Jestliže kravské mléko obsahuje tolik vápníku, kde jej vlastně krávy berou? Pijí mléko? I malé dítě ví, že ne. Jedí rostliny! Všechno, co roste ze země totiž obsahuje vápník.

Naše tělo spotřebuje vápník na stavbu kostí, zubů, vlasů a nehtů, což představuje asi polovinu jeho spotřeby. Druhou půlku množství vápníku tělo používá k neutralizaci kyselin pocházejících z mrtvého jídla. Nejvíce kyselinotvorné je maso a mléčné výrobky. 


OtázkaVěděli jste že…?

  • Objem lymfatické tekutiny je ve vašem těle třikrát větší než objem krve.
  • Tělo během spánku vyrábí a shromažďuje energii na druhý den.
  • Více koncentrované ovoce zůstane v žaludku déle, takže budete mít déle pocit nasycenosti. Vysoce koncentrované potraviny jsou například rozinky, datle či banány. Čím vodnatější ovoce bude, tím rychleji váš žaludek opustí.
  • Po vypití šťávy počkejte tak 10 minut, než si dáte další jídlo.
  • Po snědení čerstvého ovoce čekejte 30 – 40 minut, než si dáte jiné jídlo.
  • Vysoce koncentrované ovoce potřebuje na strávení přibližně 40 minut.
  • Jestliže jste snědli jiné jídlo, musíte počkat minimálně 3 hodiny, než si budete moci dát čerstvé ovoce nebo šťávu.
  • Ovocné či zeleninové šťávy pijte po doušcích, vychutnávejte a chvíli podržte v ústech, jako byste šťávu kousali.
  • Nejlepší čas na večerní jídlo je mezi 18. a 19. hodinou.
  • V ovoci zelenině je nejméně chemikálií: z celkového objemu jedů v dnešní potravě je méně než 10 % v ovoci a zelenině, nejvíce jich je pak v živočišných produktech.
  • Káva je čistá kyselina, ale pokud bez ní nemůžete být, dejte si jeden šálek. Je to rozhodně lepší, než tepelně upravené jídlo.
  • Čerstvé oříšky a semena jsou zásadité, když je upražíte, uděláte z nich kyselinu.
  • Tělo zvýšením teploty zrychlí svůj metabolismus a tím zefektivní uzdravovací procesy. Nebojte se proto horečky!
  • Při narození máme asi 350 kostí, které se spojí v 206 kostí dospělého člověka.

Kdykoliv se objeví něco nového, vědci nejprve
řeknou: „Nejspíš je to omyl.“ Když je tento objev
bezpečně dokázán, prohlásí: „Je to sice pravda, ale
není podstatná.“ Až po uplynutí určité doby, která
prokáže důležitost tohoto objevu, vědci přiznají:
„Ano, samozřejmě je to podstatné,
ale není to nic nového.“

Charles Augustin Montaigne

Zdroj: Harvey Diamond (2010) Fit pro život znamená zdravý(á) a štíhlý(á)

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s