Bramborová šťáva

Kutálí se ze dvora,
takhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
padá na ni závora.
Kam koukáš ty bramboro?
Na tebe, ty závoro!
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák.

Velikánská brambora

Toto je oblíbená básnička mé malé neteře Natálky a vlastně i moje. Co vás napadne, když se řekne brambora? Mě hned na paměť vyskočí tato říkanka a vždy si pomyslím, že kdyby se z té velikánské brambory stal bramborák, byla by to ohromná škoda.

Celý příspěvek

Reklamy

Svíčky, aneb romantika, která vás zaručeně otráví

SvíčkaDomov, to není jen nějaké prázdné slovo. Je to magické místo, které by mělo být plné pozitivní energie a harmonie. Má mnoho významů a podvýznamů. Je to místo, kam se člověk těší po náročném dni plného shonu a stresu. Každý to doma chce mít krásné a útulné, chce, aby jemu i jeho rodině na tomto místě bylo dobře. Proto se snaží vytvořit pro sebe a svou rodinu harmonické prostředí, k čemuž mu dopomáhá například omamná vůně jasmínů či lahodných jahod. Je to divné, protože jasmíny nikde neuvidíte a ani jahody neochutnáte, protože je zkrátka nikde v misce nenajdete… Zavřete oči a pojďte po čichu… Aha! Jahodová svíčka a jasmíny se linou ze strojku v elektrice. Škoda, pomyslíte si…
I muchomůrka červená je krásná, a kdybychom nevěděli, že je jedovatá, její jahodová barva by v nás vyvolávala asi jiné konotace. Jaký je rozdíl mezi působením muchomůrky červené a osvěžovačů vzduchu? Opomene-li jejich vzhled, pak existuje jen jeden rozdíl. Muchomůrka červená vás zabije hned, zatímco chemikálie obsažené v osvěžovači, tuto prácičku vykonají postupně. Určité toxické látky se v našem těle hromadí a jen málokdo ze svých zdravotních komplikací obviní právě tu líbeznou vůni linoucí se z osvěžovače v zásuvce.

Co jste možná nevěděli o melounové slupce a proč ji jíst

Meloun Vy ještě vyhazujete slupky od melounů? Já tedy už ne! A až vy budete vědět, to co vím já, nebudete je vyhazovat taky (anebo se alespoň zamyslíte nad tím, že je sakra škoda takovou vitamínovou bombu vyhazovat jen tak vniveč)! 

Nedostatečně důkladně kousaný ohryzek od jablka, nebo mnoho červeného na měsíčku melounu, tím jsem ještě do nedávna zarážela trn tatínkovi do oka. Ale co jsem měla dělat, když mě ta dužina úplně dole moc nechutnala, protože nebyla už tak sladká oproti zbytku melounu a občas jsem kousla do toho zeleného, které mi nechutnalo už vůbec. Zato tatínek vždy jablko i meloun precizně okouše div, že ohryzek nesní celý a slupku od melounu jakbysmet! To slepičky byly jiné, ty z mých „pohnusků“ měli vždy náramnou radost. Vždy když otevřu branku, natěšeně mě, mé milé sestry, vítají div, že mi prsty neuklovají. Teď se ale pro změnu táta chytá za hlavu, že meloun jím až příliš důkladně. Sním jej totiž úplně celý, a to i se slupkou! 🙂 Proč? Zkrátka jsem se dozvěděla, že je velmi zdravá. Slovo jím jej celý není až tak úplně přesné. Coby nadšená odšťavnitelka slupku odšťavním a věřte nebo ne, z relativně malé půlky melounu dostanu jeden litr šťávy, a to prosím, jen ze slupky! A jak to chutná? Není to to vůbec hrozné, zvlášť, když si tam necháte trochu té červené dužiny. Nevím přesně, jak chutná šťáva pouze ze slupky, neboť já nikdy meloun až na zelené nevykoušu, nicméně věřím, že chuť se až tak příliš lišit nebude.

Celý příspěvek